Na venkově zuří bitva o větrníky

Ve Vranovské Vsi vyhlásí referendum. Ve Slatině je proti stavbě sdružení Jevišovka.
REGION (jm). Miliony vesnicím za souhlas se stavbou větrných elektráren. Taková cena se platí za zásah do krajiny. V mnoha obcích teď proti sobě stojí dva nesmiřitelné tábory, starosta a zastupitelstvo versus místní a chalupáři. Proti čtyřem větrníkům u Vranovské Vsi se postavilo devítičlenné občanské sdružení Horizont. Na nesouhlasnou petici se podepsalo už 130 místních, což je víc než polovina. Na jednom z nejvyšších míst Znojemska, na Kraví hoře asi šest set metrů od vesnice, mají stát čtyři stožáry s vrtulemi vysoké 179 metrů, další čtyři o kus dál na katastru Pavlic. „Stavba znetvoří zvlněnou lesnatou krajinu, je příliš blízko od vesnice. Jsou to nejvyšší stožáry a vrtule, které se v naší republice staví. Na psychiku špatně působí blikající červená světla, jako signalizace pro letadla. Vrtule je jako dynamická stavba neustále v pohybu a vytváří pocit nestability,“ vyjmenoval zápory člen Horizontu Pavel Kvača. Nepovažuje dotovanou stavbu z betonu a železa za 780 milionů za přínos. Dodal, že i v Pavlicích vrtule rozdělily lidi na dva tábory. Starosta i zastupitelé petici respektují, a chtějí mít jasno, zda jsou lidé pro větrné elektrárny nebo ne. Příští měsíc vyhlásí referendum. „Když ve vesnici proběhla anketa, bylo pro asi 70 procent lidí. Chodníky, vozovky, kanalizace, sportoviště, vodovod pro část obce Hostěrádky, inženýrské sítě k devětadvaceti pozemkům pro rodinné domy v nové lokalitě. Na to všechno se dají získat dotace, ovšem část peněz musíme mít v obecní pokladně. Předběžný zisk z toho, že u obce budou stát větrné elektrárny je šestnáct milionů korun v průběhu deseti let. O dalších penězích zatím nehovořím,“ sdělil starosta Jiří Peřinka. Zdravotní rizika odmítá. V místním zpravodaji se hovoří i o tom, že obec přispěje na opravu fasád rodinných domů. Osm stožárů s vrtulemi typu ENERCON o výkonu dvou megawatt postaví pavlická firma Kovařík. „Vranovská Ves a Pavlice vstoupí do tohoto projektu jako spolupodílníci, obce poskytnou pozemky. Firma už jednala s německým dodavatelem elektráren, i s bankou, bez úvěru se projekt neobejde,“ popsal Peřinka. Podle něj je výhodné, že investor je místní a odpadne energetická společnost, která často jen stavbu zprostředkovala. Ve Slatině nesouhlasí Jevišovka Proti energii větru, kterou má vyrábět sedm stožárů s vrtulemi, se postavilo ve Slatině místní občanské sdružení Jevišovka. „U nás nebylo nic, ani schůze, referendum, jen starosta s jedním zastupitelem obešli lidi, aby vyplnili anketu. Kdo by nesouhlasil, když se v ní hovořilo jen o samých výhodách, jednou z nich byl i odvoz komunálního odpadu zdarma. V Jevišovicích, Biskupicích a na jiných místech v okolí kde žijí chránění netopýři, řekli větrným elektrárnám ne,“ kritizuje jeden z chalupářů a člen občanského sdružení Jevišovka. Podle místostarosty Kamila Ludvíka, který byl jako jediný ze sedmičlenného zastupitelstva proti větrníkům, někteří lidé ani nevěděli, co podepisují. Sdružení vzalo věc do svých rukou. Vypracovalo petici, kde se lidé ve vesnici konkrétně vyjádřili, zda chtějí větrné elektrárny nebo ne, a podpisem stvrdili souhlas s tím, aby je zastupovalo. A lidé ve Slatině svá rozhodnutí začali měnit. Zatímco anketu podepsalo 113 osob a 83 bylo proti, nesouhlasnou petici už podepsalo 142 lidí. Obec podepsala se společností TRICATEL CZ smlouvu v níž souhlasí s výstavbou elektráren, i to, že nebude měnit souhlasné stanovisko k výstavbě. Za za každý stožár s vrtulí dostala od této firmy předem vyplaceno 20 000 korun, což je dohromady 140 000. „Zákon jsem neobešel, stačil souhlas zastupitelů. Schůzi jsem záměrně nesvolal, protože by na ni místní stejně nepřišli, jen samí rebelové. Ani anketu jsme nemuseli dělat, nebyla to povinnost,“ řekl starosta Lubomír Mandát. Nabízel všem exkurzi do Pavlova na Jihlavsku, kde bezproblémově funguje celý větrný park. „Nikdo nechtěl, byli jsme tam jen se zastupiteli,“ poznamenal Mandát. Kanalizace, fotbalové kabiny, střecha obecní hospody, hasičské sdružení. Na to všechno chybí v obci peníze. „Za sedm vrtulí máme dostat ročně asi dva miliony, firma se nabídla, že zaplatí na deset let dopředu, to znamená, že bychom dostali dvacet milionů předem,“ informoval starosta. Dodal, že nic jiného než rozvoj obce větrnými elektrárnami nesleduje. Členové sdružení jsou odhodláni vstoupit do územního a stavebního řízení. „Větrníky tu nechceme, nesouhlasnou petici zašleme Jihomoravskému krajskému úřadu, kraji Vysočina i petičnímu výboru Parmalentu ČR, protože do této krajiny, která leží na hranici chráněných krajinných oblastí Jevišovka a Rokytná nepatří,“ zdůraznil člen sdružení Jevišovka Antonín Slaný. Blízkost národních parků a chráněných území je jedním z prvořadých aspektů, které ve studiích EIA, vlivu stavby na životní prostředí, sleduje krajský úřad i odbor životního prostředí znojemského městského úřadu. Situaci pozorně sledují sousedé z nedalekého Ujezda. Zastupitelé zde schválili stavbu osmi větrníků. „Na schůzi, kde se hovořilo a hlasovalo o větrných elektrárnách, mohl přijít každý. Zájemci jeli do Pavlova prohlédnout si zdejší větrný park,“ přiblížil starosta Josef Kazdera. Na to jak bude krajina se sloupy a vrtulemi vypadat se dívají lidé v obcích, kde už výstavbu schválil i kraj. V Chvalovicích směrem na Šatov mají stát tři větrné elektrárny. „Souhlasil jsem, protože jde o obnovitelnou energii, i když s výhradou. Mám za to, že by se měl vystavět na okrese jeden pořádný větrný park, ne rozházet stožáry sem tam. Bylo by to ekonomicky přínosnější a nepoškodí to tolik vzhled krajiny,“ vyslovil člen zastupitelstva František Hruška.
www.znoj-tyden.cz/?t=8&r=2008